autoři: Vojtěch Sosna, Jáchym Svoboda
Projekt se snaží vytvořit městské prostředí v místě, které utrpělo šrámy při urbanistických experimentech 60. let. Vytváří zahuštěné městské prostředí přímo ve studentském kampusu, objekt se stane vstupním místem do univerzitního okrsku a opticky jej uzavře při pohledu z jihu. Dům se vyrovnává s poměrně velkým převýšením. Skrze objekt je protaženo schodiště, které spojí nové náměstí a univerzitní knihovnu. Výraz domu je vážný a důstojný, ale v některých detailech a tvarosloví je dům velmi osobitý a snadno zapamatovatelný.
Královské město Ústí nad Labem ve svých dobách jistě patřilo ke krásám kraje. Jeho historická podoba daná středověkým založením, je v některých náznacích patrná dodnes. Bombardování města ve druhé světové válce bylo ničivé avýrazně zasáhlo do městské struktury, která se stala předmětem urbanistických experimentů 60. let.Tehdy bylo městopřestavováno a stejně jako za války i tehdy zmizely celé městské bloky. Po té byly nahrazovány solitérními objekty, které se volně přistavovaly k cestám. To v zásadě vede k degradaci a unifikaci prostředí. Tímto způsobem není možné vytvořit intimní uliční prostor. Prostory těchto ulic, které jsou ulicemi jen kvůli tomu, že jsou tak pojmenovány, jejich podstata však takovánení, jsou často nekonečné, těžko pochopitelné a těžko definovatelné. Koncepce stavby měst a vytváření prostředí pouze skrze objekty solitérní vede k naředění intenzity života v ulicích, na rozdíl od zástavby, která uzurpuje prostory do nitra, uzavírá je. Taková zástavba vytváří více typů charakterů prostorů ve městě, které je díky tomu barvité, srozumitelné, zábavné. Srozumitelnost prostor může nakonec vést k identifikaci se s městem, se sídlem, což je pozitivní jev. Jedním z prostředků jak toho docílit je vytvoření blokové městské struktury.
Univerzitní kampus je areál, který vytvářejí právě solitérní objekty. Tento areál obklopuje struktura městských bloků tradice 19. století z východní a severní strany a částečně jižní strany. Jihozápadní hranice areálu je tvořena Klíšskou silnicí s několika bytovými domy. Univerzitní kampus je z několika stran oddělen od města ploty se zídkami, jinde tyto zídky chybí, není však prostupný, je z města v současnosti vyčleněn. Kampus byl rozšířen několika novými objekty – univerzitní knihovnou, přednáškovými sály a administrativní budovou. Všechny tyto objety následují solitérní princip areálu, zcela určený faktem, že šlo o nemocniční areál a velké plochy zeleně tu byly žádoucí. I pro univerzitní kampus jsou zelené plochy vhodné, ale mělo by jít o průchozí okrsek, o přirozenou součást města. Objekty v areálu jsou zarovnány k vlastní mřížce, která určuje jejich šířky a rozestupy. Pravděpodobné je, že ulice Thomayerova byla zamýšlena jako ulice protínající areál, to naznačuje i blok domů, které jsou součástí majetku univerzity. Pravděpodobné rovněž je, že ulice Pasteurova měla mít protiváhu v protější uliční frontě minimálně v dolním úseku. To naznačuje osamocený obytný dům v areálu kampusu. Nedávno postavené objekty univerzity vytvářejí vcelku monumentální nástup k univerzitní knihovně, jejíž vizuální podoba si však tento monumentální průhled nezaslouží. Ještě je možné najít vizuální souvislost s areálem chemičky a zejména svýškovým objektem, který ukončuje hlavní osu kampusu na protější straně.
Objekt nové univerzity tedy ctí směr ulice Thomayerovy, přistavuje se k ní, počítá s budoucím protažením ulice Thomayerovy skrze areál kampusu. Zároveň se staví do protipozice k výškovému domu v areálu chemičky. Tato osa protíná i křížení silnic Londýnské a Klíšské. První etapa, což je výhled jen do blízké budoucnosti, počítá s vybudováním předprostoru školy, budoucího náměstí. Svahy pod školou budou sadově upraveny a dojde k výstavbě cesty směrem od křížení Londýnské a Klíšské. Objekt školy tak bude vévodit svahu univerzitního kampusu při pohledu z jihu. Stromy na hraně upraveného nástupního plácku vymezí jeho prostor a prozatím nahradí domy. Druhá etapa, což je výhled do vzdálenější budoucnosti, počítá se zastavěním jižní části pozemků kampusu tak, aby se zpevnilo nároží ulice Klíšské a Londýnské. Hmoty budoucích domů vytvoří předprostor škole, která se tak ocitne v městské ulici a ne v parku.Tento prostor dodá budově na důstojnosti a podpoří její význam. Charakter budoucí zástavby bude ctít kvality okolí, bude navazovat na tradici blokové zástavby, která v okolí je. Protože se jedná o poměrně velký kus města, je třeba úlohu řešit velkoryseji a především kontextuálně, neomezovat se jen na hranici řešeného území“. Bloková zástavba městu jako je Ústí prospěje. Z analýzy okolí je zřejmé, že park v tomto místě být nemusí, jednak jsou v těsné blízkosti parky dva, jednak by bylo dobré dodat Klíšské ulici městský výraz (aby se stala ulicí namísto cesty) a hlavně zapojit univerzitní kampus do města. Ve středověku byly univerzity městskými symboly, stály v jejich centrech, vytvářely jejich městské prostory, proč by tomu tak nemělo být dnes?
TVAR BUDOVY ŠKOLY
Tvar budovy se vyrovnává s přechodem solitérní struktury v koncepci bloku. Celému domu přiznává prostor náměstí, kterému dominuje se vstupem umístěným tradičně v ose domu, na druhou stranu do univerzitního kampusu je dům rozčleněn do tří křídel, a je tak odpovědí na poměrně novou výstavbu solitérních kostek. Druhým polem objektu prostupuje exteriérové schodiště, které navazuje na schodiště mezi objekty kostek. Objekt je nad schodištěm propojen, čímž se uzavírá prostor náměstí a neakcentuje se ne příliš krásný průhled na rekonstruovanou budovu fakulty s univerzitní knihovnou, ovšem tato cesta je přiznána. Spojení objektu nad schodištěm je výhodné i z provozních důvodů.
PROVOZNÍ A DISPOZIČNÍ SCHÉMA
Objekt se vyrovnává s poměrně velkým převýšením. Toto převýšení je využito pro garáže, které se přemykají za zvýšené přízemí univerzity a jsou tak dobře přístupné z hlavní haly.Na konstrukční výšku vstupního patra 5,5m připadají dvě patra garáží. Na vstup do objektu navazuje recepce, šatna, schodiště středního křídla, vstup do menzy a je zde průhled do nejvýznamnějšího prostoru všech univerzit-auly. Hala je protnuta páteřní komunikací, na jejíchž obou koncích jsou výtahy. Tyto výtahové šachty budou zaskleny a prosvětleny shora, což výrazně zoptimističtí konec chodby.Objekt je podsklepentéměř celý. Jsou zde sklady, technické zázemí, garáže. Všechny společné prostory jako je studijní oddělení, velké učebny, aula, menza jsou tedy situovány v přízemí objektu. Samotné laboratoře jsou v patrech, dům má tři křídla dvojtraktů. Střední a nejvyšší křídlo akcentuje vstup. Křídlo západní je shora osvětlenošedovými severně orientovanými světlíky pro laboratoře biologie. Celá jižní část budovy má předsazené vertikální žaluzie, aby nedocházelo k přehřívání budovy. Velké učebny laboratoří jsou potom přednostně umisťovány na severní a zastíněné fasády. Komunikace obsluhující laboratoře a kanceláře mají šířku 2,5 metru, lze je tedy považovat za pobytové a nejen utilitární. Nejvyšší patro středního křídla umožňuje pohodlný výstup na střechu k observatoři..
MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ
Objekt je betonový skelet se střední nosnou stěnou v modulu 8,1 x 6 metrů. Největší rozpon 16,2 metrů je ve vstupní hale. Toto může být řešeno kazetovým stropem, popřípadě vloženým sloupem. Ostatní velké rozpony (aula) jsou v místechjen se zatížením od střechy nikoliv od hmoty objektu. To, že je dům skelet s nosnou stěnou, umožňuje poměrně vysokou variabilitu dispozic a budoucích úprav pro přizpůsobení se optimálnímu provozu fakulty. Fasáda objektu je z bílé omítky, vertikální žaluzie jsou kovové.
TECHNOLOGICKÉ A TECHNICKÉ VYBAVENÍ
Velké množství laboratoří klade poměrně vysoké nároky na prostory vzduchotechniky a prostory pro rozvody. Návrh počítá s dost velkou kapacitou vzduchotechniky v suterénu. V mezaninu objektu je instalační kanál, vhodný ke svedení všech rozvodů. Samotné horizontální rozvody v patrech budou buď vedeny v podhledech k centrální šachtě, jejíž pozice bude upřesněna, nebo budou lokálně stahovány a vedeny v menších šachtách v mnoha místech patra, což je řešení prostorově náročnější na celkovou plochu šachet.
KONCEPCE KRAJINÁŘSKÝCH ÚPRAV
V první etapě dojde k parkové úpravě svahu pod školou, může zde vzniknout sad, což je výhoda pro studenty a nevýhoda pro menzu. Sad by mohl být i příjemným prostředím pro volné chvíle pro učení. Sadem povede mlatovánebo kamenná cesta směrem ke křižovatce pod svahem. Druhá etapa počítá se zastavěním svahu, parkové úpravy před objektem budou především ctít Thomayerovu ulici, stromy budou nahrazovat v některých chvílích fasády domů tak, aby byl podpořen směr ulice.
autoři: Vojtěch Sosna, Jáchym Svoboda
Projekt se snaží vytvořit městské prostředí v místě, které utrpělo šrámy při urbanistických experimentech 60. let. Vytváří zahuštěné městské prostředí přímo ve studentském kampusu, objekt se stane vstupním místem do univerzitního okrsku a opticky jej uzavře při pohledu z jihu. Dům se vyrovnává s poměrně velkým převýšením. Skrze objekt je protaženo schodiště, které spojí nové náměstí a univerzitní knihovnu. Výraz domu je vážný a důstojný, ale v některých detailech a tvarosloví je dům velmi osobitý a snadno zapamatovatelný.
Královské město Ústí nad Labem ve svých dobách jistě patřilo ke krásám kraje. Jeho historická podoba daná středověkým založením, je v některých náznacích patrná dodnes. Bombardování města ve druhé světové válce bylo ničivé avýrazně zasáhlo do městské struktury, která se stala předmětem urbanistických experimentů 60. let.Tehdy bylo městopřestavováno a stejně jako za války i tehdy zmizely celé městské bloky. Po té byly nahrazovány solitérními objekty, které se volně přistavovaly k cestám. To v zásadě vede k degradaci a unifikaci prostředí. Tímto způsobem není možné vytvořit intimní uliční prostor. Prostory těchto ulic, které jsou ulicemi jen kvůli tomu, že jsou tak pojmenovány, jejich podstata však takovánení, jsou často nekonečné, těžko pochopitelné a těžko definovatelné. Koncepce stavby měst a vytváření prostředí pouze skrze objekty solitérní vede k naředění intenzity života v ulicích, na rozdíl od zástavby, která uzurpuje prostory do nitra, uzavírá je. Taková zástavba vytváří více typů charakterů prostorů ve městě, které je díky tomu barvité, srozumitelné, zábavné. Srozumitelnost prostor může nakonec vést k identifikaci se s městem, se sídlem, což je pozitivní jev. Jedním z prostředků jak toho docílit je vytvoření blokové městské struktury.
Univerzitní kampus je areál, který vytvářejí právě solitérní objekty. Tento areál obklopuje struktura městských bloků tradice 19. století z východní a severní strany a částečně jižní strany. Jihozápadní hranice areálu je tvořena Klíšskou silnicí s několika bytovými domy. Univerzitní kampus je z několika stran oddělen od města ploty se zídkami, jinde tyto zídky chybí, není však prostupný, je z města v současnosti vyčleněn. Kampus byl rozšířen několika novými objekty – univerzitní knihovnou, přednáškovými sály a administrativní budovou. Všechny tyto objety následují solitérní princip areálu, zcela určený faktem, že šlo o nemocniční areál a velké plochy zeleně tu byly žádoucí. I pro univerzitní kampus jsou zelené plochy vhodné, ale mělo by jít o průchozí okrsek, o přirozenou součást města. Objekty v areálu jsou zarovnány k vlastní mřížce, která určuje jejich šířky a rozestupy. Pravděpodobné je, že ulice Thomayerova byla zamýšlena jako ulice protínající areál, to naznačuje i blok domů, které jsou součástí majetku univerzity. Pravděpodobné rovněž je, že ulice Pasteurova měla mít protiváhu v protější uliční frontě minimálně v dolním úseku. To naznačuje osamocený obytný dům v areálu kampusu. Nedávno postavené objekty univerzity vytvářejí vcelku monumentální nástup k univerzitní knihovně, jejíž vizuální podoba si však tento monumentální průhled nezaslouží. Ještě je možné najít vizuální souvislost s areálem chemičky a zejména svýškovým objektem, který ukončuje hlavní osu kampusu na protější straně.
Objekt nové univerzity tedy ctí směr ulice Thomayerovy, přistavuje se k ní, počítá s budoucím protažením ulice Thomayerovy skrze areál kampusu. Zároveň se staví do protipozice k výškovému domu v areálu chemičky. Tato osa protíná i křížení silnic Londýnské a Klíšské. První etapa, což je výhled jen do blízké budoucnosti, počítá s vybudováním předprostoru školy, budoucího náměstí. Svahy pod školou budou sadově upraveny a dojde k výstavbě cesty směrem od křížení Londýnské a Klíšské. Objekt školy tak bude vévodit svahu univerzitního kampusu při pohledu z jihu. Stromy na hraně upraveného nástupního plácku vymezí jeho prostor a prozatím nahradí domy. Druhá etapa, což je výhled do vzdálenější budoucnosti, počítá se zastavěním jižní části pozemků kampusu tak, aby se zpevnilo nároží ulice Klíšské a Londýnské. Hmoty budoucích domů vytvoří předprostor škole, která se tak ocitne v městské ulici a ne v parku.Tento prostor dodá budově na důstojnosti a podpoří její význam. Charakter budoucí zástavby bude ctít kvality okolí, bude navazovat na tradici blokové zástavby, která v okolí je. Protože se jedná o poměrně velký kus města, je třeba úlohu řešit velkoryseji a především kontextuálně, neomezovat se jen na hranici řešeného území“. Bloková zástavba městu jako je Ústí prospěje. Z analýzy okolí je zřejmé, že park v tomto místě být nemusí, jednak jsou v těsné blízkosti parky dva, jednak by bylo dobré dodat Klíšské ulici městský výraz (aby se stala ulicí namísto cesty) a hlavně zapojit univerzitní kampus do města. Ve středověku byly univerzity městskými symboly, stály v jejich centrech, vytvářely jejich městské prostory, proč by tomu tak nemělo být dnes?
TVAR BUDOVY ŠKOLY
Tvar budovy se vyrovnává s přechodem solitérní struktury v koncepci bloku. Celému domu přiznává prostor náměstí, kterému dominuje se vstupem umístěným tradičně v ose domu, na druhou stranu do univerzitního kampusu je dům rozčleněn do tří křídel, a je tak odpovědí na poměrně novou výstavbu solitérních kostek. Druhým polem objektu prostupuje exteriérové schodiště, které navazuje na schodiště mezi objekty kostek. Objekt je nad schodištěm propojen, čímž se uzavírá prostor náměstí a neakcentuje se ne příliš krásný průhled na rekonstruovanou budovu fakulty s univerzitní knihovnou, ovšem tato cesta je přiznána. Spojení objektu nad schodištěm je výhodné i z provozních důvodů.
PROVOZNÍ A DISPOZIČNÍ SCHÉMA
Objekt se vyrovnává s poměrně velkým převýšením. Toto převýšení je využito pro garáže, které se přemykají za zvýšené přízemí univerzity a jsou tak dobře přístupné z hlavní haly.Na konstrukční výšku vstupního patra 5,5m připadají dvě patra garáží. Na vstup do objektu navazuje recepce, šatna, schodiště středního křídla, vstup do menzy a je zde průhled do nejvýznamnějšího prostoru všech univerzit-auly. Hala je protnuta páteřní komunikací, na jejíchž obou koncích jsou výtahy. Tyto výtahové šachty budou zaskleny a prosvětleny shora, což výrazně zoptimističtí konec chodby.Objekt je podsklepentéměř celý. Jsou zde sklady, technické zázemí, garáže. Všechny společné prostory jako je studijní oddělení, velké učebny, aula, menza jsou tedy situovány v přízemí objektu. Samotné laboratoře jsou v patrech, dům má tři křídla dvojtraktů. Střední a nejvyšší křídlo akcentuje vstup. Křídlo západní je shora osvětlenošedovými severně orientovanými světlíky pro laboratoře biologie. Celá jižní část budovy má předsazené vertikální žaluzie, aby nedocházelo k přehřívání budovy. Velké učebny laboratoří jsou potom přednostně umisťovány na severní a zastíněné fasády. Komunikace obsluhující laboratoře a kanceláře mají šířku 2,5 metru, lze je tedy považovat za pobytové a nejen utilitární. Nejvyšší patro středního křídla umožňuje pohodlný výstup na střechu k observatoři..
MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ
Objekt je betonový skelet se střední nosnou stěnou v modulu 8,1 x 6 metrů. Největší rozpon 16,2 metrů je ve vstupní hale. Toto může být řešeno kazetovým stropem, popřípadě vloženým sloupem. Ostatní velké rozpony (aula) jsou v místechjen se zatížením od střechy nikoliv od hmoty objektu. To, že je dům skelet s nosnou stěnou, umožňuje poměrně vysokou variabilitu dispozic a budoucích úprav pro přizpůsobení se optimálnímu provozu fakulty. Fasáda objektu je z bílé omítky, vertikální žaluzie jsou kovové.
TECHNOLOGICKÉ A TECHNICKÉ VYBAVENÍ
Velké množství laboratoří klade poměrně vysoké nároky na prostory vzduchotechniky a prostory pro rozvody. Návrh počítá s dost velkou kapacitou vzduchotechniky v suterénu. V mezaninu objektu je instalační kanál, vhodný ke svedení všech rozvodů. Samotné horizontální rozvody v patrech budou buď vedeny v podhledech k centrální šachtě, jejíž pozice bude upřesněna, nebo budou lokálně stahovány a vedeny v menších šachtách v mnoha místech patra, což je řešení prostorově náročnější na celkovou plochu šachet.
KONCEPCE KRAJINÁŘSKÝCH ÚPRAV
V první etapě dojde k parkové úpravě svahu pod školou, může zde vzniknout sad, což je výhoda pro studenty a nevýhoda pro menzu. Sad by mohl být i příjemným prostředím pro volné chvíle pro učení. Sadem povede mlatovánebo kamenná cesta směrem ke křižovatce pod svahem. Druhá etapa počítá se zastavěním svahu, parkové úpravy před objektem budou především ctít Thomayerovu ulici, stromy budou nahrazovat v některých chvílích fasády domů tak, aby byl podpořen směr ulice.