3. místo v soutěži
autoři: Vojtěch Sosna, Karel Filsak
Přístavba a rekonstrukce knihovny v Rožnově pod Radhoštěm
Umístění objektu knihovny na jedné z nejvýznamnějších městských tříd v blízkosti řeky a rušné cesty zcela jasně ukazuje, kde je a má být hlavní vstup do objektu. Původní objekt neorokokové vily velmi bujné v detailu a bohaté ve tvarování objemu lze jen velmi těžko dostavět. Dům je zcela jasně ukončen ze všech stran vyjma strany severní, kde lze uvažovat o propojení s budoucí přístavbou. Velkým pozitivem je poloha vily v krásné zahradě, kterou je možné s budoucí přístavbou vizuálně i funkčně propojit. Poloha přístavby za vilou je výhodná i z důvodů odsunutí objektu od rušné cesty do druhého plánu, kde může tvořit kulisu v povzdálí pro vilu. Pro nový pavilon volíme princip kontrastu nového a původního, uzavřeného a transparentního, tvarově bohatého a tvarově lapidárního, pevně stojícího na zemi a lehce plujícího nad zemí, vysokého a nízkého a ve vnitřní koncepci dětského a dospělého, vertikálního a horizontálního. Princip kontrastu je snad jediný možný pro tak výraznou stavbu jakou je vila. Umožňuje jednoduché pochopení, kde končí původní a začíná nové. Nízká dlouhá hmota přístavby původnímu domu nekonkuruje, byť je kontrastní, jen skleněným pavilonem v zahradě.arch. Vojtěch Sosna, Ing. arch. Karel Filsak
Vnější koncepce původního domu
Při rekonstrukci domu akcentujeme kompoziční principy původní architektury. Vnějšek domu se takřka nemění, vnitřní koncepce je však do krajnosti dovedená symetrie tak, aby exteriér a i interiér byly harmonické. Obecně se snažíme se o to, aby domy byly čitelné zvnějšku, aby vnitřní koncepce, dokreslovala vnějšek a naopak. Symetrická figura domu se vstupem v samém středu je velmi silným gestem. Na tuto osu vážeme i pavilon. Hlavní osa se v celé své šíři promítá i do nově rozšířeného přístupového chodníku s lavičkami k vile, knihovna tak dostává velkorysý vstup odpovídající jejímu významu a poloze pozemku v kontextu města.
Vnitřní koncepce původního domu
Prostor vily je koncipován jako knihovna pro děti a jako administrativa. Téměř celé přízemí a celý střední trakt přes výšku domu využívají fondy dětské knihovny. Pro lepší pochopení prostoru, vnitřní atmosféru, která může připomínat mystické prostory z knížek pro děti a dospívající, je skrze střední trakt prolomeno atrium se světlíkem v mansardové střeše, a tím přisvětleno samotné přízemí domu. Atriu vévodí kubus výtahu, kolem nějž se obtáčí lehké schodiště. Cesta knihovnou je tak skutečným zážitkem z prostoru, je jako cestou do věže. Přízemní prostory jsou určeny pro nejmenší děti, besedy, relax zónu pro teenagery a část administrativy. Tyto všechny místnosti je možné uzavřít a akusticky oddělit od zbytku knihovny. Patro středního traktu a podkroví mansardy využívá dětská knihovna pro starší děti se studijními místy u atria, u severní a jižní fasády. Kapacita knihovny je cca 22 000 knih. Ve středním traktu budou nové betonové stropy.
Podkroví bočních křídel beze zbytku využívá administrativa. Pro vyšší míru soukromí kanceláří je tato část přístupná ze separátní chodby. Administrativní pracovníci jsou tedy nuceni opustit svou soukromou sekci jen v případě příchodu či odchodu z domu.
Vnitřní a vnější koncepce přístavby
Přístavbu a vilu spojuje krček navazující na hlavní osu vily. Tato osa budovy je vtažena až do přístavby a rozděluji ji na část se společenským sálem a vlastní knihovnu pro dospělé. Sál je položen západně do exponovanějšího místa k ulici, oproti tomu přístavba plně využívá zahradu. Vnitřní koncepce přístavby je velice jednoduchá, v místě jejího těžiště – napojení na krček- stojí uzavřený betonový kubus v sobě soustředící obslužné prostory jako jsou toalety a sklady. Je vlastně jediným uzavřeným prostorem v přístavbě a jistým pojítkem také k uzavřenému kubusu výtahu ve vile. Zbytek domu je v maximální míře transparentní, okna jsou soustředěna na sever a jih a střed hmoty pomáhá přisvětlit světlík s difúzními clonami pro minimalizaci tepelných zisků, i tento princip se objevuje i v rekonstruovaném domě. Podlaha přístavby je 70 cm nad terénem, což pomáhá k dosažení pocitu z velmi lehkého pavilonu v zahradě. Nosná konstrukce je dřevěná rámová s dřevěnými kazetovými stropy, materialitou je tedy přístavba velice regionální a tradiční, ale architektonickým jazykem soudobá. Vnitřní uspořádání prostoru vychází z příčného zónování a jasné podélné osy, což je znovu princip uplatněný i na původním domě. Zóny při fasádách jsou určeny pro studijní a čtenářská místa ať už ve formě tvrdého sezení u stolků nebo měkkého v křesílkách. Hlavní osa ve středu, místo přístupu, osa kolmá na osu vily, je zónou rušnější. Uspořádání nábytku vytváří prostory s různou mírou soukromí. Studijní místa odcloňují od rušnějšího středu knihovny postavené do tvaru „U“, místa mají velmi těsný vizuální kontakt se zahradou bez nutnosti tvrdého dělení konstrukcemi. Kapacita regálů ve volném výběru je cca 32 640 knih.
Spojovací krček a možnosti uzavírání
Spojovací krček mezi budovami má vlastní bezbariérový vstup z ulice i výstup na zahradu. Je vhodným místem pro kavárnu, která využívá toalety knihovny a je možné ji provozovat i po uzavření knihovny například v souvislosti s večerním využitím sálu.
Suterén, bezbariérový přístup
Celé řešení knihovny je bezbariérové vyjma přístupu do skladu knih a přístupu do suterénu vily, který lehce rozšiřujeme z důvodu založení výtahového jádra. Rozšíření suterénu s ohledem na zvýšené přízemí domu nebude velký problém.
Energetické řešení – obálka budov
Zpočátku je nutné zdůraznit, že energeticky šetrná opatření se týkají hlavně budovy přístavby. Původní budova bude zateplena pouze ve střeše a v podlaze přízemí s ohledem na úroveň a kvalitu původních detailů na fasádě. Okna přístavby mohou mít součinitel tepelného odporu velice nízký, téměř v naprosté většině případu nejsou otvíravá, což má velice zásadní vliv na jejich cenu. Střecha a podlaha novostavby bude splňovat parametry tepelného odporu pro pasivní dům.
Vytápění
Pro vytápění objektu navrhujeme použití tepelných čerpadel plošného typu systému země – voda umístěných jižně od přístavby anebo zemních vrtů. Toto řešení je velice ekonomické v provozních nákladech a funkční i ve velmi nízkých teplotách. Teplo bude distribuováno do rozvodů v podlaze.
Chlazení a větrání
Dům bude větrán přirozeně okny. Pro minimalizaci tepelných zisků je navržena robustní střecha schopná akumulovat velké množství slunečního záření. Velká okna je možné v knihovně z jižní strany zatemnit roletami, v sále je toto možné z důvodu nutnosti zatemnění i ze strany severní. Objekt v letních měsících nachlazuje podlaha použitím stejného rozvodu jako pro topnou vodu. V noci dojde k nachlazení betonové konstrukce podlahy, která pak v průběhu dne setrvačností chlad ztrácí. V nejvyšších teplotách je možné ji chladit celodenně. Vše zajišťuje tepelné čerpadlo. Jeden systém tedy umožňuje chladit i topit.
Hospodaření se srážkovými vodami
Srážkové vody budou retenovány do nádrže s přepadem do vsakovacích vrtů. Voda v nádrži bude v létě používaná pro zalévání zahrady, nebude používaná pro vnitřní vodovod. Investice nutná pro zbudování čističky vody pro použití dešťové vody například jen v toaletách je s ohledem na předpokládaný provoz na toaletách naprosto nevratná.
3. místo v soutěži
autoři: Vojtěch Sosna, Karel Filsak
Přístavba a rekonstrukce knihovny v Rožnově pod Radhoštěm
Umístění objektu knihovny na jedné z nejvýznamnějších městských tříd v blízkosti řeky a rušné cesty zcela jasně ukazuje, kde je a má být hlavní vstup do objektu. Původní objekt neorokokové vily velmi bujné v detailu a bohaté ve tvarování objemu lze jen velmi těžko dostavět. Dům je zcela jasně ukončen ze všech stran vyjma strany severní, kde lze uvažovat o propojení s budoucí přístavbou. Velkým pozitivem je poloha vily v krásné zahradě, kterou je možné s budoucí přístavbou vizuálně i funkčně propojit. Poloha přístavby za vilou je výhodná i z důvodů odsunutí objektu od rušné cesty do druhého plánu, kde může tvořit kulisu v povzdálí pro vilu. Pro nový pavilon volíme princip kontrastu nového a původního, uzavřeného a transparentního, tvarově bohatého a tvarově lapidárního, pevně stojícího na zemi a lehce plujícího nad zemí, vysokého a nízkého a ve vnitřní koncepci dětského a dospělého, vertikálního a horizontálního. Princip kontrastu je snad jediný možný pro tak výraznou stavbu jakou je vila. Umožňuje jednoduché pochopení, kde končí původní a začíná nové. Nízká dlouhá hmota přístavby původnímu domu nekonkuruje, byť je kontrastní, jen skleněným pavilonem v zahradě.arch. Vojtěch Sosna, Ing. arch. Karel Filsak
Vnější koncepce původního domu
Při rekonstrukci domu akcentujeme kompoziční principy původní architektury. Vnějšek domu se takřka nemění, vnitřní koncepce je však do krajnosti dovedená symetrie tak, aby exteriér a i interiér byly harmonické. Obecně se snažíme se o to, aby domy byly čitelné zvnějšku, aby vnitřní koncepce, dokreslovala vnějšek a naopak. Symetrická figura domu se vstupem v samém středu je velmi silným gestem. Na tuto osu vážeme i pavilon. Hlavní osa se v celé své šíři promítá i do nově rozšířeného přístupového chodníku s lavičkami k vile, knihovna tak dostává velkorysý vstup odpovídající jejímu významu a poloze pozemku v kontextu města.
Vnitřní koncepce původního domu
Prostor vily je koncipován jako knihovna pro děti a jako administrativa. Téměř celé přízemí a celý střední trakt přes výšku domu využívají fondy dětské knihovny. Pro lepší pochopení prostoru, vnitřní atmosféru, která může připomínat mystické prostory z knížek pro děti a dospívající, je skrze střední trakt prolomeno atrium se světlíkem v mansardové střeše, a tím přisvětleno samotné přízemí domu. Atriu vévodí kubus výtahu, kolem nějž se obtáčí lehké schodiště. Cesta knihovnou je tak skutečným zážitkem z prostoru, je jako cestou do věže. Přízemní prostory jsou určeny pro nejmenší děti, besedy, relax zónu pro teenagery a část administrativy. Tyto všechny místnosti je možné uzavřít a akusticky oddělit od zbytku knihovny. Patro středního traktu a podkroví mansardy využívá dětská knihovna pro starší děti se studijními místy u atria, u severní a jižní fasády. Kapacita knihovny je cca 22 000 knih. Ve středním traktu budou nové betonové stropy.
Podkroví bočních křídel beze zbytku využívá administrativa. Pro vyšší míru soukromí kanceláří je tato část přístupná ze separátní chodby. Administrativní pracovníci jsou tedy nuceni opustit svou soukromou sekci jen v případě příchodu či odchodu z domu.
Vnitřní a vnější koncepce přístavby
Přístavbu a vilu spojuje krček navazující na hlavní osu vily. Tato osa budovy je vtažena až do přístavby a rozděluji ji na část se společenským sálem a vlastní knihovnu pro dospělé. Sál je položen západně do exponovanějšího místa k ulici, oproti tomu přístavba plně využívá zahradu. Vnitřní koncepce přístavby je velice jednoduchá, v místě jejího těžiště – napojení na krček- stojí uzavřený betonový kubus v sobě soustředící obslužné prostory jako jsou toalety a sklady. Je vlastně jediným uzavřeným prostorem v přístavbě a jistým pojítkem také k uzavřenému kubusu výtahu ve vile. Zbytek domu je v maximální míře transparentní, okna jsou soustředěna na sever a jih a střed hmoty pomáhá přisvětlit světlík s difúzními clonami pro minimalizaci tepelných zisků, i tento princip se objevuje i v rekonstruovaném domě. Podlaha přístavby je 70 cm nad terénem, což pomáhá k dosažení pocitu z velmi lehkého pavilonu v zahradě. Nosná konstrukce je dřevěná rámová s dřevěnými kazetovými stropy, materialitou je tedy přístavba velice regionální a tradiční, ale architektonickým jazykem soudobá. Vnitřní uspořádání prostoru vychází z příčného zónování a jasné podélné osy, což je znovu princip uplatněný i na původním domě. Zóny při fasádách jsou určeny pro studijní a čtenářská místa ať už ve formě tvrdého sezení u stolků nebo měkkého v křesílkách. Hlavní osa ve středu, místo přístupu, osa kolmá na osu vily, je zónou rušnější. Uspořádání nábytku vytváří prostory s různou mírou soukromí. Studijní místa odcloňují od rušnějšího středu knihovny postavené do tvaru „U“, místa mají velmi těsný vizuální kontakt se zahradou bez nutnosti tvrdého dělení konstrukcemi. Kapacita regálů ve volném výběru je cca 32 640 knih.
Spojovací krček a možnosti uzavírání
Spojovací krček mezi budovami má vlastní bezbariérový vstup z ulice i výstup na zahradu. Je vhodným místem pro kavárnu, která využívá toalety knihovny a je možné ji provozovat i po uzavření knihovny například v souvislosti s večerním využitím sálu.
Suterén, bezbariérový přístup
Celé řešení knihovny je bezbariérové vyjma přístupu do skladu knih a přístupu do suterénu vily, který lehce rozšiřujeme z důvodu založení výtahového jádra. Rozšíření suterénu s ohledem na zvýšené přízemí domu nebude velký problém.
Energetické řešení – obálka budov
Zpočátku je nutné zdůraznit, že energeticky šetrná opatření se týkají hlavně budovy přístavby. Původní budova bude zateplena pouze ve střeše a v podlaze přízemí s ohledem na úroveň a kvalitu původních detailů na fasádě. Okna přístavby mohou mít součinitel tepelného odporu velice nízký, téměř v naprosté většině případu nejsou otvíravá, což má velice zásadní vliv na jejich cenu. Střecha a podlaha novostavby bude splňovat parametry tepelného odporu pro pasivní dům.
Vytápění
Pro vytápění objektu navrhujeme použití tepelných čerpadel plošného typu systému země – voda umístěných jižně od přístavby anebo zemních vrtů. Toto řešení je velice ekonomické v provozních nákladech a funkční i ve velmi nízkých teplotách. Teplo bude distribuováno do rozvodů v podlaze.
Chlazení a větrání
Dům bude větrán přirozeně okny. Pro minimalizaci tepelných zisků je navržena robustní střecha schopná akumulovat velké množství slunečního záření. Velká okna je možné v knihovně z jižní strany zatemnit roletami, v sále je toto možné z důvodu nutnosti zatemnění i ze strany severní. Objekt v letních měsících nachlazuje podlaha použitím stejného rozvodu jako pro topnou vodu. V noci dojde k nachlazení betonové konstrukce podlahy, která pak v průběhu dne setrvačností chlad ztrácí. V nejvyšších teplotách je možné ji chladit celodenně. Vše zajišťuje tepelné čerpadlo. Jeden systém tedy umožňuje chladit i topit.
Hospodaření se srážkovými vodami
Srážkové vody budou retenovány do nádrže s přepadem do vsakovacích vrtů. Voda v nádrži bude v létě používaná pro zalévání zahrady, nebude používaná pro vnitřní vodovod. Investice nutná pro zbudování čističky vody pro použití dešťové vody například jen v toaletách je s ohledem na předpokládaný provoz na toaletách naprosto nevratná.